Referáty o skladatelích

7. listopadu 2009 v 11:23 | Ada |  Referáty

Josef Kajetán Tyl



Josef Kajetán Tyl se narodil r.1808 v Kutné hoře jako syn krejčího a hudebníka. Jeho otec, jako bývalý vojenský muzikant, si přivydělával hrou na klarinet a malého Josefa brával s sebou do sálů, kde hrávaly i německé kočovné společnosti. Tam byl jevištěm poprvé okouzlen. Na studia byl poslán do Prahy, která pro něj byla městem slavné minulosti. Velmi mu byl ku prospěchu i roční pobyt v Hradci Králové, kde působil jeho veliký vzor Václav Kliment Klicpera. Tyl žil přímo v jeho rodině a stal se jedním z prvních čtenářů Klicperových děl. Filosofické studium nedokončil a stal se kočujícím hercem. R.1831 začal pracovat jako účetní ve vojenské kanceláři, jeho cílem však stále bylo divadlo a literatura. Byl řiditelem ochotnického divadla na Malé Straně v Praze - Kajetánské divadlo, později spolu s režisérem divadla v Růžové ulici Kolarem dramaturgem českých her ve Stavovském divadle. Ve 30. a 40. letech se také věnoval redaktorství literárních časopisů, např. časopisu Jindy a nyní, který přezval na Květy. V roce 1848 byl redaktorem politických listů - Pražského posla a Selských listů. Za tuto politickou činnost byl nucen r.1851 se vzdát řízení Stavovského divadla. Vydávání jeho děl bylo zakázáno. Tyl byl tedy nucen vydat se opět cestou kočovné divadelní družiny i se svou rodinou; žili ve veliké bídě. R. 1856 přijel do Plzně, kde ho jeho přátelé přijali a kde také tři dny po představení Strakonického dudáka zemřel. Do literatury vstoupil svými veršemi v Kollárově duchu. Pod vlivem Klicpery se však záhy přiklonil spíše k dramatu a povídkám. Ze jeho tvorby novelistické bychom zde mohli jmenovat kupříkladu Rozina Ruthardová (1938), Dekret Kutnohorský (1841); vlastenectví se projevuje především v dílech Láska vlastencova (1842), Poslední Čech (1844),.. Současně s tvorbou novelistickou se objevovala i jeho tvorba dramatická. V letech 1948 - 1949 psal vlastenecké hry historické - Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, Jan Hus, Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové, Žižka z Trocnova. Vedle těchto her historických se věnoval také činohrám z rodinného, měšťanského a řemeslnického života. Sem patří např. Pražský flamendr (1846), Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera (1846). Asi nejznámější je pražská fraška, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, která byla 21. prosince 1834 uvedena v Stavovském divadle. Odtud pochází česká hymna "Kde domov můj". Ve všech těchto dramatech se projevuje tylovo češství a vlastenectví.

Wolfgan Amadeus Mozart



Narodil se 27.ledna 1756 v Salcburku. Už od dětství byl Mozart obklopen hudbou. Jeho otec byl vynikajícím hudebníkem.

W. A. Mozart koncertoval už od svých 6 let se svou o 5 let starší sestrou Nannerl v mnoha světový městech a královských dvorech (např. Rakousko , Francie, Švýcarsko, Itálie, ...). V 11 letech složil svou první operu , ve 13 letech byl jmenován koncertním mistrem salcburského arcibiskupského dvora. Postupem času už nebyl Mozart ve Vídni tolik oblíben jako předtím, proto odjel do Prahy. Zjistil totiž, že v Praze stále ještě provolávají slávu jeho skladbám i mimo divadlo. Jeho hudba zněla i ve všech bohatých rodinách. Proto tenkrát řekl :" Moji Pražané mi rozumějí ."

V Praze se také konala jeho akademie v Nosticově divadle. Zájem o tuto akademii byl značný i mimo Prahu. Mozart se totiž například dozvěděl, že jakýsi učitelský pomocník šel kvůli této akademii šel pěšky až z Rožmitálu. ( Jan Jakub Ryba -to byl tehdy ten pomocník, na tuto cestu nikdy nezapomněl a v roce 1796 napsal o tom slavnou vánoční mši "Hej mistře vstaň bystře .."). Plno dnů také Mozart trávil u Dušků na Bertramce. Zde také napsal slavného "Dona Giovanniho".

V roce 1791, kdy měl být v Praze korunován českým králem Leopold II. , napsal k tomuto aktu operu TITUS. Nebyl však na tuto akci pozván, proto musel být propašován svými přáteli.

Mozart za svůj život napsal 650 děl. Kdyby se hrály jedna za druhou, zněly by nepřetržitě 9 dní a nocí, což je 220 hodin.

Zemřel 5.12. 1791 ve Vídni. Pohřeb však nebyl tak honosný jak by se očekávalo. Údajně byl pohřben na hřbitově sv. Marka v hromadném hrobě mezi tuláky, chuďasi a ztroskotanci. Nikdo však určitě neví, jestli je to pravda.

Když však přišla zpráva o jeho smrti do Prahy, Vyzváněly tu zvony celou 1/2 hodiny. Jeho přátelé uspořádali tryznu v chrámu sv. Mikuláše, kam přišlo přes 3000 lidí.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama